Standard plemene

FCI - Standard č. 99/13.02.2002/D
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 27.02.1990.

ZEMĚ PŮVODU: Německo.

POUŽITÍ: Všestranný lovecky upotřebitelný pes (ohař).

KLASIFIKACE FCI:
Skupina 7 - Ohař.
Sekce 1,1 - Kontinentální ohaři.
Typ "braka".
S pracovní zkouškou.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: O vzniku výmarských ohařů panují četné teorie. Jisté je jen
to, že výmarští ohaři, kteří tehdy ještě vedli hodně krve tzv. vodicích psů, byli chování již
v první třetině 19. století na výmarském dvoře.
V polovině století (tedy před počátkem čistokrevného chovu) spočíval chov psů téměř
výhradně v rukou myslivců z povolání a lesníků ve středním Německu - především v okolí
Výmaru a v Duryňsku, kteří chovali psy většinou jen na základě jejich výkonnosti. Když dny
tzv. vodicích psů skončily, křížili tito myslivci a lesníci své psy také s křepeláky a chovali
dále tyto křížence. Zhruba od roku 1890 bylo toto plemeno chováno plánovitě a vedeno v
plemenné knize. Vedle krátkosrstého výmarského ohaře se již před přelomem století
začala vyskytovat také dlouhosrstá varieta, i když zpočátku jen ojediněle. Výmarský ohař
byl od počátku vedení v plemenné knize chován čistokrevně, v podstatě bez vkřižování
jiných plemen, především pointerů. Díky tomu je výmarský ohař pravděpodobně nejstarším
německým plemenem ohařů, které se chová již zhruba 100 let čistokrevně.

CELKOVÝ VZHLED: Středně velký až velký lovecky upotřebitelný pes. Účelný pracovní typ,
krásného vzhledu, šlachovitý, se silným osvalením. Samčí popřípadě samičí typ musí být
výrazně odlišeny.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:
• Délka trupu ke kohoutkové výšce zhruba 12:11.
• Délkové proporce hlavy: délka tlamy od špičky čenichu až k počátku čela poněkud
přesahuje délku mozkovny od počátku čela k týlnímu hrbolu.
• Hrudní končetiny: vzdálenost loktů od středu nadprstí a loktů od kohoutku je
přibližně stejná.

CHOVÁNÍ/CHARAKTER (POVAHA): Všestranný, lehce ovladatelný, povahově pevný a
náruživý lovecky upotřebitelný pes se systematickým a vytrvalým hledáním, nikoliv však
nadměrného temperamentu. Nos pozoruhodné kvality. Ostrý na škodnou a dravou zvěř;
také ostražitý, ale nikdy agresivní. Spolehlivý ve vystavování a v práci ve vodě. Pozoruhodný
sklon k práci po ráně.

HLAVA

MOZKOVNA:
Lebka: V harmonickém poměru k výšce a lebce obličejové části hlavy. U psů širší než u fen,
ale u obou je šíře mozkovny mezi ušima v dobrém poměru k celkové délce hlavy. Uprostřed
čela prohlubeň. Týlní hrbol lehce až mírně vystupující. Za očima dobře patrný jařmový
oblouk.
Stop: odsazení čela mimořádně malé.

LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI:
Nosní houba: velká, přesahující přes dolní čelist. Tmavě masově zbarvená, směrem dozadu
pozvolna přecházející v šedou.
Tlama: dlouhá a zejména u psů silná, z profilu působí téměř hranatě. Hlava v oblasti
špičáků a trháků přibližně stejné šířky. Hřbet nosu rovný, často poněkud klenutý, nikdy
nesmí být prohnutý směrem dolů.
Pysky: mírně převislé; okraje pysků stejně jako patro masově zbarvené. Malý koutek.
Čelisti/zuby: Čelisti silné. Chrup úplný, pravidelný a silný. Řezáky se navzájem dotýkají
(nůžkový skus).
Líce: svalnaté a zřetelně vyznačené. "Suchá hlava".
Oči: jantarově zbarvené, tmavé až světlé, inteligentního výrazu. Ve štěněčím věku
blankytně modré. Kulaté, nepatrně šikmo uložené. Oční víčka dobře přiléhající.
Visící uši: široké a poměrně dlouhé, dosahující zhruba ke koutku tlamy. Vysoko nasazené,
v nasazení úzké, na konci špičatě zaoblené. V pozornosti lehce dopředu natočené, se
záhybem.

KRK: Ušlechtile působící a nesený, horní linie klenutá. Svalnatý, téměř kulatý, ne příliš
krátký, suchý. K plecím se rozšiřuje a ladně přechází do hřbetní a hrudní linie.

TRUP:

Horní linie z profilu: Od klenuté linie krku přes dobře vyjádřený kohoutek přechází horní
linie harmonicky v relativně dlouhý, pevný hřbet.
Kohoutek: dobře vyjádřen.
Hřbet: pevný a svalnatý, bez pronesení. Vzadu není přestavěn. Poněkud delší hřbet není
vadou, protože jde o charakteristický znak plemene.
Záď: pánev dlouhá a přiměřeně šikmo postavená.
Hruď: silná, ale ne přehnaně široká; s dostatečnou hloubkou - dosahuje téměř až k lokti
- a s dostatečnou délkou. Hrudník dobrého klenutí, aniž by působil sudovitým dojmem,
s dlouhými žebry, předhrudí dobře vyjádřené.
Dolní linie z profilu a břicho: Lehce stoupající, břicho ale není vtažené.

OCAS:
Nasazení ocasu poněkud níž pod linií hřbetu než u jiných srovnatelných plemen. Ocas silný
a dobře osrstěný. V klidu volně visí; při vzbuzené pozornosti psa a při práci nesen
vodorovně, nebo také výš.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:
Všeobecně: Běhy "vysoké", šlachovité, rovné a rovnoběžné; nejsou postaveny široce.
Plece: Dlouhé a šikmé. Dobře přiléhající. Silně osvalené. Dobré zaúhlení lopatky v
ramenním kloubu.
Nadloktí: šikmo postavené, dostatečně dlouhé a silné.
Loket: volný a rovnoběžně uložený. Není vytočen ven ani vtočen dovnitř.
Předloktí: dlouhé, rovně postavené.
Zápěstí: silné, pevné.
Přední nadprstí: šlachovité, lehce šikmo postavené.
Tlapy hrudních končetin: Silné. Postavené rovně ke středu těla. Prsty těsně sevřené a
dobře klenuté. Delší prostřední prsty jsou typickým znakem plemene, a proto nejsou
vadou. Drápy světle až tmavě šedé. Polštářky tlap dobře pigmentované, tvrdé a odolné.

PÁNEVNÍ KONČETINY:
Všeobecně: Běhy "vysoké", šlachovité respektive dobře osvalené. Rovnoběžně postavené,
nejsou vytočeny ven ani vtočeny dovnitř.
Stehna: dostatečně dlouhá, silná a dobře osvalená.
Kolenní klouby: silné a pevné.
Lýtka: dlouhá, šlachy výrazně vystupující.
Hlezno: silné a pevné.
Nárt: šlachovitý, téměř kolmo postavený.
Tlapy pánevních končetin: silné, kompaktní a bez paspárků. Jinak jako tlapy hrudních
končetin.

CHODY: Průběh všech chodů prostorný a plynulý. Pánevní a hrudní končetiny rovnoběžně
se pohybující. Cval je dlouhý a plochý. V klusu zůstává hřbet rovný. Mimochod je
nežádoucí.

KŮŽE: Silná. Dobře přiléhající, ale nepřiléhá přiliš těsně.

OSRSTĚNÍ:

SRST:
• Krátká srst: Krátká (ale delší a hustší než u většiny srovnatelných plemen), silná, velmi
hustá a hladce přiléhající krycí srst. Bez podsady nebo jen s malým množstvím podsad.
• Dlouhosrstá varieta: Měkká, dlouhá krycí srst s podsadou nebo bez ní. Hladká nebo lehce
zvlněná. Srst v nasazení uší lehce přepadající. Na špičkách visících uší je přípustná srst
sametová. Délka srsti po stranách 3-5 cm, na spodní straně krku na předhrudí a na břiše
většinou trochu delší. Dobré praporce a kalhoty, avšak směrem dolů kratší. Ocas s dobrou
vlajkou. Prostor mezi prsty osrstěný. Osrstění hlavy méně dlouhé. Osrstění podobné
patrové srsti se středně dlouhou a dobře přiléhající krycí srstí, hustou podsadou a středně
vyvinutými praporci a kalhotami se někdy vyskytuje u psů se smíšenými geny.

BARVA: Stříbrná, srnčí hněď nebo myší šedá a přechody mezi těmito barevnými tóny.
Hlava a uši většinou trochu světlejší. Bílé odznaky jsou přípustné jen v malém rozsahu
na hrudi a na prstech. V některých případech je na středu hřbetu více nebo méně dobře
vyjádřený tmavý "úhoří pruh". Psi s vysloveně červenožlutým "pálením" mohou obdržet
nanejvýš známku "dobrý". Hnědé pálení je těžká vada.

VELIKOST A HMOTNOST:

Kohoutková výška: Psi = 59 až 70cm (ideální míry: 62-67cm)
Feny = 57 až 65cm (ideální míry: 59-63cm)

Hmotnost: Psi = cca 30 až 40kg
Feny = cca 25 až 35kg

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž
hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

TĚŽKÉ VADY:
• Výrazné odchylky typu. Netypický pohlavní výraz.
• Hrubé odchylky velikosti a proporcí.
• Lebka obličejové části hlavy: hrubé odchylky - např. příliš silně vyvinuté pysky nebo
špičatá tlama.
• Čelisti a zuby: chybění více než dvou PM1 nebo M3.
• Oči: lehké, především lehké a jednostranné vady očních víček.
• Visící uši: vysloveně krátké nebo dlouhé, nestočené.
• Volná kůže na krku (lalok). Hrubé odchylky ve formě a osvalení.
• Hřbet: výrazně propadlý nebo kapří hřbet. Přestavěnost.
• Hruď, břicho: sudovitý hrudník, nedostatečná hloubka nebo délka hrudníku. Vtažené
břicho.
• Hrubé anomálie postoje - např. chybné zaúhlení, ven vytočené lokty, otevřené tlapy.
• Silně sudovitý postoj nebo kravský postoj.
• Špatný pohyb v jednotlivých druzích chodů, také nedostatečně vpřed dosahující tlapy
nebo chybějící posuv zezadu, mimochod.
• Hrubé nedostatky - např. příliš jemná nebo příliš hrubá kůže.
• Přechody mezi variantami srsti stanovenými standardem.
• Chybějící osrstění břicha a uší (kožené uši). Rozšířená zvlněná srst u krátkosrsté variety.
Vysloveně kudrnaté nebo nedostatečné osrstění u dlouhosrsté variety.
• Odchylky od odstínů šedé - např. nažloutlá nebo nahnědlá. Hnědé pálení.
• Silné odchylky velikosti nebo hmotnosti (např. více než 2 cm kohoutkové výšky).
• Ostatní hrubé nedostatky.
• Lehké nedostatky povahy.

VYLUČUJÍCÍ VADY:
• Absolutně netypičtí jedinci, především těžkopádní nebo slabí.
• Absolutně chybné proporce.
• Absolutně netypická mozkovna např. podobná buldokovi.
• Lebka obličejové části hlavy: absolutně netypická např. v důsledku proláklého hřbetu
nosu.
• Čelisti a zuby: předkus, podkus, chybění dalších zubů.
• Oči: entropium, ektropium.
• Visící uši: absolutně netypické, např. odstávající.
• Vysloveně silný lalok.
• Hřbet: silně propadlý nebo kapří hřbet. Silná přestavěnost.
• Hruď, břicho: hrudník vysloveně sudovitý nebo znetvořený.
• Běhy rachitické nebo znetvořené.
• Chronické kulhání.
• Vysloveně poškozený pohyb.
• Znetvoření a defekty kůže.
• Částečná nebo úplná lysivost.
• Barva jiná než šedá. Výrazné hnědé pálení. Bílé odznaky mimo odznaků na hrudi
a tlapách.
• Vysloveně přehnaná nebo nedostatečná velikost.
• Ostatní vývojové vady. Nemoci, u nichž je třeba předpokládat dědičnost (například
epilepsie).
• Nedostatky povahy - např. plachost nebo bojácnost.

Tento souhrn samozřejmě nemůže obsahovat všechny vyskytující se vady, je třeba ho
považovat jen za příklady.

Pozn.: Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se
zcela v šourku.